Ve vlasech kudrna,
spirála nezkrotná,
ve vlasech kroutí se,
poddajná nebude.
Padá jí do očí,
luční zeleň zajiskří.
Rudá červeň zakrývá,
smutek vrytý do tváře,
podnět jiskry nespatří,
čas uhání, čas uhání.
Bolest roky vybledne,
avšak v koutě stále sedí,
zamyšleně hledí,
snad jiskru známou zahlédne
– znovu jí podlehne.