Ve vlasech kudrna,
spirála nezkrotná,
ve vlasech kroutí se,
poddajná nebude.
Padá jí do očí,
luční zeleň zajiskří.
Rudá červeň zakrývá,
smutek vrytý do tváře,
podnět jiskry nespatří,
čas uhání, čas uhání.
Bolest roky vybledne,
avšak v koutě stále sedí,
zamyšleně hledí,
snad jiskru známou zahlédne
– znovu jí podlehne.
*
Pár příspěvků ku přečtení
1) Vítej – lepší pozdě než nikdy! – Úvodní článek, lehký popis začátků a možná překvapivý důvod vyhýbání se tvorbě stránek…
2) Jak vypadá japonská škola? – Uniforma, bizarní pravidla a disciplína studentek! Chodím na křesťanskou dívčí školu?!
3) Vrátím se jako někdo jiný? – Má největší obava nakonec nebyla polámaná japonština… Byla to nepříznivá změna. Jak se ale ukazuje, bát jsem se vůbec nemusela!
4) Proč vlastně můj blog vznikl? – Že bych kromě lásce k psaní měla i postranní úmysly k založení blogu?
5) Propast mezi světy – Nebo spíše mezi mnou a mými kamarády… První krize a stýskání po domově ani mě neminuly.
6) Čas ubíhá nějak rychle – Příspěvek po delší době – proč? Tajfun, testový týden, výlety a ohlédnutí se zpět za letními dny.
Je libo trochu poezie?
1) Rozhraní sta osobností
2) Kdy už není cesty zpět?
3) Vrátím se jako někdo jiný? – básnička v úvodu!